|
New book |
|
Publications By Hamiit Qliji Berai |
|
|
|
|
|
Laí máwa hám’a dáw’w dáw dádgái Sázemání líkoĺiní Zánkoánaí Holand (NWO) ú í can kasa, Rob S. P. Beekes, píšú dabirí.bán la zángaí Leiden, Martin van Bruinessen dabirí.bán la zángaí Utrecht ú Marten Stol dabirí.bán la zángaí Leiden ú zángaí Ázáí Amsterdam. Me wa azat ú máíení dauĺati.auĺat, mížaí násati merowána de píaríznámagam, wa náwe galí Kurd, la dádegaí Den Haag de Holand dáxwás kerdem tá: · Í náwbráwána ú NWO kut awbúŕí wa táwání gaŕái dežkári da péjúri la auĺatí-mížaí-násati galí Kurd ú núágri la yaí bésí baĺbaĺi náwnásawai zánkoána la sar auĺatí-mížaí-násati galí Kurd. · Dadega kuti náŕawái ú qaíaxaí bardawámi beŕíárakání la ŕui syási awmazeriag la zángakání Holandi, awánaí ge Elamati wa gali ú zwání merdú ú bí huic péwaniík awalí zwánakání Europaiaw dían’w násin ú Kurd wa galí Irani ú Kurdati wa zwáni Irani la qaĺam dían. Cuin aw beŕyárakána deží baĺgakání zánkúánan ú deží báweŕ kuixákáni Elamatinásen, cenaw da píarznámaga keleknišáníán kerdema. · Héífana kutíán awbúŕí la sar šíwánen ú puicaĺ kerden auĺatí-mížaí-násati Kurd ú dasdášten da jenawsáií wa náwí zánkú dež wa galí Kurd.
Awaí í dabirání.bána ya dahaán sáĺa hán’a dáĺí la ŕišáí búŕen ú šíwánenasaí, la ŕási dasakárí naboti wámanalakáníen, emjá wa ŕígaí zankoánawa, awa tá awra ge diára šáresániati ú miráta dawĺamanakaí auĺati kwanakaí merowa. Awa bencinaí jahándinakána, daurí ŕásán (auĺatí máíari), daurí yakxodai (auĺatí atari), píákarakání carx, wadiryarání nisán, máíaí xíráwi šáresániati ŕožáwá, wa baíaní ter dáĺegaí auĺatána, Elamiakaní gawr, bencakí galí Kurd. Zwanagaí Kurdi dámáwaí awas ú ŕamzí goškánení doresí noštakání fraía ge la Ŕožhaĺátí Náwŕás ú Nezik wa dir buina.
Wa sar cácúĺabazi ú náduresišawa natwánina kárí me puicaĺ nišán ban. Cuin ge bíágai la péwani Kurdati wa Elamiawa atíat’w sarí lanú bašawkerdení bencápúkai (žírmápúkai) wa dasí Europawa ú áfránení Iran wa kuixái Berciáwa. Áxina dáxín (wa áx ú dáxawa) ge yáro wa šahaátí ‘zánkoánawa’ í beŕiáránaí daskerdí syásata dawá wa píšawa ú saranjí zánkoána aŕaí ŕišaawsáiní násaí Kurd agren’w kár, ú wa ŕí zánkoánawa í jenawsáiní gala hári dían ú tídá akúšen. Ágahána wa náhaqiawa yáro šáresánati Elam lanauiaaná ú la tuŕí nasati Kurd hášáaká.
Yakí la ŕánarání NWO, da beŕyáragaí, - Uitlating tegen: p. 19 Kurduiššuum (Kurdu.iš.šuum = Kurdániš cuum/šuum, ŕíwárim wa laí húze Kurd) da noštaíg Elami hene dawre Haqamaniši Persúá, niziki 400 sál barí Masi, - náwžírí ge Kurdu húze Kurd kleknišán aká. Lawra au auiží: Kurdu huic nišání la Kurdalakáni (duiáxer) náíá. Kurdalakáni (duiáxer), abí fra tázater la 400 sáĺí bar la Masi bí, emjá, ya wa beŕyárí ŕánaragaí NWO, (au daí xo diára ge náuiží caní tázater)! Da nisáníg Kurdi hene 1800 sáĺ barí Masi da í Senjáre emŕowa (Kurdesán da Eraq), nuisíás: Hammí.Ŕabí šá Kurdaa Letters to King of Mari “Archives Royales de Mari”, Paris 1950, Jean-Marie DURAND (P. 96) 55 [A.682) 10; Heimpel Wolfgang, 2003, P.615 ; Marco BONECHI et Amalia CATAGNOTI (p.60); De Moeder van Culturen, Bérai 2005 (p.59). Hammú.ŕabi (ŕabí jahán, ŕabí mammú), ú humánáí wátaí Qorán/Arawie ŕab.al.álamina. Laírawa ú la nišánalí bížomárí ter diára ge cawášaí awaí ge ŕánaraga daĺwasí, ima laíra diára xo awalí gale Kurd tuišim. La ŕási mar caní piren Kurdu? La’í noštaí bána diára ge wa har háĺ la Kurdalakáni (duiáxer) kasí náí náwbewá! Ŕánaraí NWO garaka becí’a fíre barwasí ter. Í noštaí náwbráwa náseráwa wa Bábeĺiána ú da weĺátí Bábeĺ, yání Kurdesán xo. U awaiša enkár nákería, cenaw ŕánarlagaí NWO la nauiaí anan.
Matthew W. Stolper anuisí da yaí noštaí táza daThe Cambridge Encyclopedia of the World’s Ancient Languages, ed.Roger Woodard, april 2004, p. 60-61. “Nisání Ílámati hátenas la bášore.ŕožáwá ú náwŕáse.ŕožáwáí Iran (-í isa), ŕožaĺátí Turkia niziki Wán, šáre Asorie Nénawá, šamáĺe.ŕožaĺátí Eráq (-í isa) da Uratia, braw Armavir Blure isa da Harmania ú Qandehare Qaima da Afqánesáne isa. … Kutarakání Bersiai, ge Anzání Ílám wa Persúa kerden, da asĺ nisání ú cáw’w ŕáwí xwaíán wa Ílámatiaw anuisán.” Aw náwtwala Stolper náwíán dawá weĺátí íreŋaí Kurden bírja Qandehare Qaima. Buiení táíefakání íreŋaí Kurd da marzí Afqánesán, zíáíter násíág wa Kurde Xorásán, Iran, hé mari au Kurdlakána la hutŕánání Ílámi da Qandahárí Qaima awmána. Ya gašaiš axá la ŕui buiení tuŕ ú núní zwání Ílámi, yání xo Kurdi, da zwánalakaí Turki ú zwánalaka da Afqánesáne núi.
Maĺwaní fra diári akan buiní eordií Ílámi de sáĺání 145-140 barí Masi da Babylon, da Kut al-Amáraí isa ú da dawr ú gerde Tegeriiš daí Eraqe isa lawra ge héisaiša Kurd há’wra, (D.T. Potts, 1999, p. 387, § 2 en 388). Da sáĺalí 80-70í b.Masi de náwtúalí Kurd wa náwe šaí Elami Kamnishir (III) ú hubaní Anzaze, (D.T. Potts, 1999, p. 392-394) seka la cáp deríágas. La ŕui nisáníakání Palmyra (Kurdesán da Soria) náwakání dasekam 3 šáí Ílámi da sadaí 2um (duiáí Masi) náwíán bríágas, (D.T. Potts, 1999, p. 401). La merdoi galí Ílámi dé kas nátwání dambíá, xo. Laíra í persíára jotaw daí, xo kám gal wámanaí galí Ílámia ar Kurd nabí?
Kábera bací núi Kurd agwaŕenení da weĺátiakání ništemánparwarí báw “Iranialaga, Turkalaga, Eráqialaga, Soriailaga …, wafádár wa xáke bág ú bápiríán”. Har tuŕ ú núníg la míža’w auĺatí násati galí Kurd da aw zwání syásia jáŕú keríága ú neríága la nís tá sáxtaí dassáze galakán ú zwánakání Irani, … aŕaí cinalí núi qábelí aĺgerden bekan. Ú hálímiš law caĺmosalakána han ge wa náwí zankoawa í jenáíatala wa páskerden setuin dían aŕaí xwás ú pásawáni ú nacuicíání láskoĺána ú yakati au besáta nááĺa.
Yáro cinalí isa la bútí míža ú násatiíán wa drúí domdár aparwarení ú yáro wa curiaw asáĺati mížai ú auĺatí násati galakání Ílámi “Kurdalaka” da weĺátaka la nauia aná. Náwí Ílám ú Ílámati la bir ú la báweŕ jáŕoderíágas.
Í kársáta wa jíí kišíása ge bánparwardakání bací Kurd la auĺatí mížúi-násati galí Kurd la ben bígána keríána’w la bútí galí Kurd wa drúaw dasparwarda buina.Núka ge násati násaí awšáríáge Kurd kawtwa awdar, bánparwardakání Kurd máq la damíán paŕiwa’w neqíán beŕíáwa.
Da mahí 4í 2005, me peŕtokí Dáĺegaí Auĺatán wa 2 zwán, Holandi ú Eŋrizi, awxesemawa. Awa caparí zánkoánaí menui dež wa sarŕí du dabiríbání Holandi, ge la žírí momí zánko au xáĺalí dasnišání syásata apíarízen. Waí sababa awán auĺatí mížúi nasati galí Kurd hášá akan, bí awaí ge betwánen au xáĺána haqániat píán baían; cenaw, yároal la tuile dahán sáĺa hána dáĺí gwaŕánen ú tuŕgomkerdení baĺga ú šahatakání ge betwánen wa násati mížúí auĺati.násawai Kurd gaša bewaxšen. Da mahí 7 tá mahí 12í 2005, ima 16 peŕtok wa dáxwáznámaí píštiwáni péŕawaw aŕaí au 3 zánegaí Kurdia da Aráq ú aŕaí Kurdakání ter ge náwe ‘Professor’ yá ‘doktor’ la xwaíán nána, kel kerdim. Tá aura ge me azánem barpersíáre zánegaí Sulemani Nizar Mohammad Amin, barpersíáre zánegaí Salahaddin Mohammad Sadik, barpersíáre zánegaí Dohuk Asmat M. Khalid ú dabirání zwán- mížú ú Kurdinási la au zánegakána canjár wa táíbatawa lelhá keríána ge dasekam la sare au beŕyáránáí zor mohoma da peŕtokaga, wákoneší la xwaíán nišán dan. Tá Íreŋa yaí wákoníš, aŕaí rexsaí sawin, laí ‘professor’ / ‘doktorakání’ Kurda naimasa caw. Yána ge isa xwíán la kaŕi ú kori dáwa, ar náwíán wa bí pela bewai, ŕázi náwn ú xoĺkíán ŕája náí ú xwaíán wa bí qorp dauinen, tu báísa Professor píán baĺi! Yána í ‘Professor’ / ‘doktorakání’ bí wejwaí la bene máĺ gevaĺátwa, ništenasaw sarí mirátí sáĺání deriž tíkošání galí Kurd ú mirátí xwíní ŕoĺakání, isa cuin muiš pixíán kerdwa. Aŕá daŋíán beŕíága? Zíaĺegíán ací neqbasinas? Drúzenen cenaw ge Martin van Bruinessen wat’a píán ú náían’w sari, cuin nádoresen? Yá nazánen ú nafám tá beŕyáre zánkoánaíg awpíán bí?
Hamíit Qliji Bérai, Den Haag, 12 januari 2006 Biryánaí ELAMIRKAN |
|
Jenawsai gal Hudasi zánkoána da jenawsái násaí Kurd ú Naxše Zánesgalagaí Hollandi da tí |
|
Copyright © 1994 -, ELAMIRKAN |